O nás

Tentokrát jsme s holčičkou zavrčeli dvouhlasně. Nad hlavou mi běžel zaprášený štukovaný strop a mosazné lustry. Pak mne pronesli mezi ozdobnými mřížemi, které by přes svou ozdobnost zastavily bitevního robota, a kroky mých nosičů ztlumil koberec. Jedna bílá čepice šla před námi, druhá oddirigovala zbytek lidí někam jinam. Ještě dvoje mříže, minuli jsme několik příčných chodeb a schodišť a po jednom krátkém, ale širokém a kouzelně nasvíceném jsme sešli do podzemí. Bílá čepice otevřela dveře a vstoupili jsme do místnosti, jakou bych čekal leckde, jen v církevní škole ne. Po zdech visela sbírka starých zbra.